Monika Ong, vizuální básnířka a autorka knihy Planetaria, představuje unikátní spojení poezie, astronomie a rodinných příběhů v mnohovrstevném uměleckém díle, které vybízí k hlubšímu nahlédnutí na svět a naše místo v něm. Prostřednictvím inovativních vizuálních prvků, jako jsou básně ve tvaru otáčivého kola nebo doplněné o skutečné prameny vlasů, nám Ong ukazuje, jak může být poezie nejen vizuální, ale i dotyková a interaktivní. Její práce přibližuje divákům ženský pohled na vesmír, zároveň však otevírá i témata mateřství, vědeckého bádání a diaspory, což rezonuje i s aktivitami Hvězdárny Praha a Astronomické společnosti v České republice.

Planetaria Moniky Ong: Vizuální poezie spojující Kosmo a Zeměkouli

V knize Planetaria se Monika Ong odvážně vydává za hranice tradiční poezie a přetváří pohled na kosmos skrze ženskou optiku. Její básně nejen že zobrazují hvězdná souhvězdí inspirovaná čínskou astronomií, ale také oživují příběhy rodiny prostřednictvím koláží fotografií a textů, které splétají rodinnou historii s vesmírnými mapami. Tento inovativní přístup k literatuře vytvořil novou cestu, jak nahlížet na propojení osobních dějin se širšími astronomickými kontexty, což potvrzuje i zájem o spolupráci s Vesmírným studiem a médii jako Mladá fronta či Česká planeta.

Inspirace vědou a ženskými vědkyněmi v Planetarii

Monika Ong otevřeně vyjadřuje svůj respekt ke vědě a vědcům, přičemž svou poezií překonává obavy z oborů STEM, které ji jako studentku často znepokojovaly. Astronomie jí poskytuje kosmickou perspektivu, která jí pomáhá vnímat čas a prostor v širokém horizontu. Kniha obsahuje i poctu významné astronomce Caroline Herschel, čímž propojuje tradici s moderním uměním. Tento vztah k vědě nejen obohacuje obsah Planetarie, ale také ozřejmuje, jak odvážné je následovat pravdu a být ochoten opustit zažité příběhy, což je poselství, které oslovuje i české publikum navštěvující Hvězdárnu Praha.

Rodinné příběhy jako hvězdné konstelace v poezii

V Planetarii jsou rodinné fotografie a vzpomínky zachyceny jako souhvězdí, které odrážejí příběhy přežití, migrace a snů. Ong si představuje své předky jako průkopníky vesmíru, odvážící se do neznáma za lepším životem, a spojuje tyto motivy s astronomickými diagramy. Její práce vyzdvihuje, jak jsou rodiny, podobně jako hvězdná seskupení, často vzdálené, a přesto propojené. Tímto způsobem poems překračují hranice tradičního vyprávění a vytvářejí dialogue mezi minulostí a kosmem, což podněcuje k dalšímu zájmu i v rámci pořadů Kosmo či odborných setkání Astronomické společnosti.

Unikátní formy a interaktivní poezie ve Planetarii

Každý kousek Planetarie je jako samostatný vesmír, kde forma odráží obsah. Například báseň „Star Gazer,“ rozvinutá jako planisféra, umožňuje čtenářům sledovat souhvězdí na obloze během různých ročních období a tím objevovat i měnící se podobu básně. Rozdělení knihy do cyklů fází měsíce zajišťuje čtenáři prostor na hluboké vnímání a prodloužení času s každou básní, což odráží i filozofii práce brněnského Vesmírného studia, které klade důraz na spojení vědy a umění v průzkumu vesmíru.

Interaktivní prezentace Planetarie spojují vědu a umění

Když Monika Ong představuje Planetarii naživo, kombinuje vizuální poezii s projekcemi astronomických snímků z NASA a portréty významných vědkyň. V rámci spolupráce s institucemi jako Yale Quantum Institute také vytvořila speciální čtení pod hvězdnou kopulí planetária, které díky 360stupňovému projekčnímu systému umožňuje divákům vstoupit do čínského hvězdného systému a zažít poezii způsobem, který vyvolává hluboký pocit propojení a údivu. Takovéto akce zdůrazňují, jak Planetaria oslavuje mateřství, vědecký pokrok a diáspory napříč různými komunitami a kulturami.