Elon Musk znovu uvedl, že Starship by mohla za „2 až 3 roky“ létat každou hodinu. Taková frekvence startů by zásadně proměnila vesmírné lety, zatím však jde o ambiciózní odhad, který závisí na rychlé přípravě rakety i její opakované použitelnosti.
Elon Musk potvrzuje odhad hodinových letů Starship
V reakci na debatu o tom, co omezuje tempo dalších startů, Musk napsal, že Starship dělí od letů každou hodinu přibližně dva až tři roky. Podle diskutujícího Herberta Onga nemusí být hlavní překážkou doplňování paliva, ale doba potřebná k přípravě systému na další let.
Jde o opakované potvrzení Muskova odhadu, nikoli o záruku, že se plán podaří uskutečnit v daném termínu. Pro ilustraci: hypotetická česká společnost VltavaSat by při takové kadenci mohla plánovat vypouštění družic častěji, ale její harmonogram by stále závisel na dostupnosti nosiče a provozních podmínkách.
Více podrobností o Muskovi a jeho výhledu na rychlejší provoz Starship přináší rozbor jeho hodinového cíle.
Let Starship Flight 14 má vynést první družice Starlink V3
Musk také potvrdil tehdejší plánovaný termín letu Starship Flight 14: pondělí 28. září v 7:15 ráno místního centrálního času ze Starbase v Texasu. Mise měla představovat první pokus Starship o let na oběžnou dráhu po odkladech a dopravit první várku družic Starlink V3.
SpaceX v té době uváděla, že její síť čítá více než 11 000 družic. Novější generace satelitů má podpořit další rozvoj Starlinku; Musk zároveň tvrdí, že služba by se mohla stát dominantní podobou internetového připojení. O tom však rozhodne nejen počet družic, ale také kapacita sítě, dostupnost služby a konkurence.
Plánovaná mise zapadá do širší změny strategie: SpaceX oznámila útlum startů družic Starlink na Falcon 9 z Cape Canaveral, přičemž lety z Vandenbergu na západním pobřeží mají pokračovat. Přesun části vynášení na Starship by pro VltavaSat znamenal hypotetickou možnost dostat na oběžnou dráhu větší dávky družic najednou.
Co by hodinová frekvence startů znamenala pro SpaceX
Start každou hodinu by znamenal změnu od výjimečných raketových misí k pravidelnému, téměř průmyslovému provozu. K dosažení takového tempa by nestačilo rychle natankovat: nutné by byly také kontroly po letu, rychlá výměna či údržba dílů, dostupné startovní rampy a spolehlivé řízení letového provozu.
Musk dříve mluvil také o cíli překročit v roce 2030 třicet startů Starship denně. To je třeba chápat jako ambici pro celý provozní systém, nikoli jako slučitelný rozvrh jediného stroje, který by létal pouze jednou za hodinu. Takový objem by vyžadoval souběžné využití více lodí a infrastruktury.
Diskusi o tom, jak rychle by se mohla zvýšit frekvence startů Starship, proto nelze oddělit od skutečných výsledků testů. Rozhodující bude, zda SpaceX dokáže zkrátit dobu mezi lety bez kompromisů v bezpečnosti a spolehlivosti.
Rychlá znovupoužitelnost jako podmínka pravidelných letů
Klíčem k Muskova odhadu je návrat kosmické lodi i nosiče do provozu v krátkém čase. Pokud bude po každém letu nutná rozsáhlá oprava nebo dlouhá kontrola, hodinový interval zůstane vzdáleným cílem bez ohledu na výkon motorů.
U letu Flight 14 se podle dřívějšího vyjádření počítalo také s možností prvního zachycení rakety ve vzduchu. Takový postup by mohl zjednodušit její návrat na rampu, ale nejprve musí být úspěšně ověřen v praxi. Právě mezi ambiciózním plánem a opakovatelným provozem se ukáže, zda se Muskův odhad promění v běžnou realitu.
